Když si chcete koupit novou grafickou kartu, obvykle se zaměřujete na velikost videopaměti, ať už je to 8 GB, 12 GB nebo 16 GB VRAM, protože to se na první pohled zdá být nejdůležitější. Pravdou však je, že samotná velikost paměti není žádným ukazatelem toho, jak bude karta fungovat v reálných podmínkách. Neméně důležitým parametrem, který se často přehlíží, je propustnost grafické paměti – rychlost, jakou dokáže grafický procesor komunikovat se svou pamětí.
V následujících řádcích se společně podíváme na to, co přesně propustnost grafické paměti znamená, jak se počítá, které technické parametry ji ovlivňují a proč hraje zásadní roli při hraní moderních her, práci s náročnou grafikou nebo tvorbě obsahu ve vysokém rozlišení.
Co je to šířka pásma paměti?
Šířka pásma grafické paměti je množství dat, které může grafická karta přenést mezi svou operační pamětí, známou jako paměť VRAM (Video Random Access Memory), a samotným grafickým procesorem (GPU ) za jednu sekundu, a obvykle se měří v gigabajtech za sekundu (GB/s).
Pro jednoduchý příklad to funguje jako potrubí, kterým protéká voda – čím širší je potrubí a čím vyšší je v něm tlak, tím více vody může protéct za stejný čas; podobně v případě grafické karty platí, že čím větší a rychlejší je datová cesta mezi pamětí VRAM a grafickým procesorem, tím více informací je zpracováno najednou a tím vyšší je výkon karty.
Pokud je však tato „digitální pipeline“ příliš úzká nebo pomalá, je GPU nucen čekat na data z paměti, což zpomaluje výpočty a omezuje výkon – tento jev se nazývá bottlenecking a je jednou z nejčastějších překážek využití plného potenciálu grafické karty.
Z čeho se skládá propustnost grafické paměti ?
Propustnost grafické paměti není náhodné číslo, které si výrobce vymyslel. Je výsledkem několika základních parametrů grafické paměti, které společně určují, jak rychle dokáže karta zpracovávat data. Tři nejdůležitější faktory jsou:
- Šířka paměťové sběrnice – tento údaj udává, kolik bitů dat lze přenést v jednom okamžiku. Představte si sběrnici jako silnici: čím více jízdních pruhů na ní máte, tím více aut může projet najednou. U grafických karet platí stejná logika – širší sběrnice znamená více dat přenesených v každém cyklu.
- Rychlost VRAM určuje, jakou rychlostí jsou data přenášena mezi pamětí a grafickým procesorem. Vyjadřuje se v gigabitech za sekundu (Gb/s). Čím vyšší je tato hodnota, tím rychleji se data přesouvají. Představte si to jako rychlost aut na dálnici – čím rychleji jedou, tím více dat mohou přenést.
- Typ paměti – moderní grafické karty nejčastěji používají paměti GDDR6 nebo GDDR6X a v poslední době také GDDR7 nebo velmi rychlé paměti HBM (High Bandwidth Memory). Každý typ má svou vlastní architekturu a účinnost přenosu dat, takže i při stejných číslech může být výsledný výkon odlišný.
Když se tyto tři faktory zkombinují, výsledkem je číslo, které lze přesně vypočítat. Vzorec vypadá následovně:
(šířka sběrnice × rychlost paměti × 2) ÷ 8 = propustnost v GB/s
Může to vypadat složitě, ale když si to rozebereme krok za krokem, bude to zcela jasné:
- Šířka sběrnice udává, kolik dat přichází najednou.
- Rychlost paměti udává, jak rychle se tato data přenesou.
- Násobení ×2 vychází z toho, že paměť přenáší data na obou hranách signálu (tzv. DDR – Double Data Rate).
- Dělení ÷8 převádí výsledek z bitů na bajty, protože 1 bajt = 8 bitů.
Nyní praktický příklad: Představte si grafickou kartu s 256bitovou sběrnicí a pamětí GDDR6 s efektivní rychlostí 14 Gb/s. Výpočet vypadá následovně:
To znamená, že taková karta může za jednu sekundu přenést až 448 gigabajtů dat mezi pamětí VRAM a grafickým procesorem. Tento údaj přímo ovlivňuje rychlost zpracování textur ve vysokém rozlišení nebo složitých grafických výpočtů.
Abyste se při čtení technických specifikací neztratili, připravili jsme pro vás tabulku s nejčastěji používanými pojmy a jejich českými ekvivalenty. Usnadní vám také pochopení zahraničních recenzí nebo oficiálních materiálů výrobců.
Propustnost grafické paměti vs. rychlost paměti – proč tyto dva pojmy nezaměňovat
Tyto dva pojmy si mnozí pletou, protože na první pohled vypadají podobně, ale ve skutečnosti vyjadřují odlišné vlastnosti grafické karty. Rychlost paměti označuje, jak rychle může jednotlivá paměťová buňka odesílat nebo přijímat data – jde tedy o jakýsi „pracovní cyklus“ samotné paměti VRAM. Naproti tomu propustnost grafické paměti je konečným výsledkem kombinace rychlosti paměti a šířky paměťové sběrnice, což je parametr, který určuje, kolik dat se přenese najednou.
V praxi to znamená, že paměť s vysokou rychlostí, ale úzkou sběrnicí může mít nižší propustnost než pomalejší paměť se širší sběrnicí. A právě propustnost grafické paměti určuje, kolik dat dokáže karta zpracovat za jednu sekundu, což ovlivňuje výkon ve hrách nebo grafických aplikacích.
Stejná paměť VRAM, ale různý výkon – praktické srovnání
Na první pohled se může zdát, že pokud mají dvě grafické karty stejné množství VRAM, musí mít také podobný výkon. Realita však ukazuje, že rozdíl je v propustnosti grafické paměti. Skvělým příkladem je srovnání grafických karet RTX 4060 a RTX 3070, které mají shodných 8 GB VRAM.
- RTX 4060: 8 GB GDDR6, 128bitová sběrnice, rychlost paměti 17 Gb/s → propustnost 272 GB/s
- RTX 3070: 8 GB GDDR6, 256bitová sběrnice, rychlost paměti 14 Gb/s → propustnost 448 GB/s
Na papíře má RTX 4060 rychlejší paměť, ale kvůli úzké 128bitové sběrnici dosahuje znatelně nižší propustnosti. Naproti tomu RTX 3070 sice používá o něco pomalejší paměť, ale díky široké 256bitové sběrnici dosahuje výrazně vyšší rychlosti přenosu dat za sekundu.
V praxi je tento rozdíl patrný zejména při hraní ve vysokém rozlišení, jako je 1440p nebo 4K, nebo při používání náročných textur a shaderů. Zatímco RTX 4060 může narážet na limity šířky pásma grafické paměti, RTX 3070 dokáže zpracovávat větší množství dat najednou, což jí dává znatelnou výkonnostní výhodu.
Jak propustnost ovlivňuje výkon ve hrách?
Když má grafická karta malou šířku pásma grafické paměti, nastává situace, kdy grafický procesor (GPU) není schopen pracovat na plný výkon, protože musí čekat na příchod dat z paměti VRAM. V důsledku toho zůstává část jejího výpočetního výkonu nevyužita a ve hře nebo grafické aplikaci se to projeví znatelným poklesem plynulosti nebo zpožděním při vykreslování složitějších scén.
Tento problém se nejčastěji vyskytuje v situacích, kdy jsou na grafickou kartu kladeny vysoké nároky:
- při hraní her ve vysokém rozlišení, jako je 1440p nebo 4K, kdy je třeba zpracovat obrovské množství dat,
- při použití detailních textur a pokročilých shaderů, které zabírají více paměti a šířky pásma,
- při aktivaci ray tracingu nebo vykreslování v reálném čase, kdy kartu zaplavuje mnoho výpočetně náročných efektů,
- v prostředí virtuální reality (VR) nebo v profesionálních aplikacích, které potřebují konzistentní a extrémně rychlý přístup k datům.
Výrobci grafických karet si jsou tohoto omezení dobře vědomi, a proto se snaží problém řešit i jinak než jen zvýšením šířky sběrnice nebo rychlosti VRAM. Společnost AMD například nasadila technologii Infinity Cache, zatímco NVIDIA zvyšuje velikost mezipaměti L2. Jedná se o rychlé mezipaměti umístěné blíže ke grafickému procesoru, které ukládají často používaná data, čímž výrazně snižují potřebu neustálé interakce s pamětí VRAM. Výsledkem je efektivnější využití dostupné šířky pásma a vyšší reálný výkon i ve složitějších scénách.
Závěr: Propustnost grafické paměti jako tichý hrdina výkonu
Při výběru grafické karty sledujte také propustnost grafické paměti, která často rozhoduje o tom, jak bude karta fungovat ve hrách i v profesionálních aplikacích. Zatímco paměť určuje, kolik dat se do ní vejde, teprve propustnost prozradí, jak rychle se tato data dostanou ke grafickému procesoru a zda je grafický procesor dokáže využít naplno.
Pokud plánujete koupi nové grafické karty, doporučujeme nezaměřovat se pouze na počet udávající gigabajty VRAM. Podívejte se také na následující informace:
- typ a velikost paměti (GDDR6, GDDR6X nebo HBM),
- šířku paměťové sběrnice (např. 128 bitů vs. 256 bitů),
- celkovou propustnost grafické paměti v GB/s.
Právě tyto parametry prozradí, zda karta zvládne moderní hry ve vysokém rozlišení, náročné grafické projekty nebo vykreslování v reálném čase.