Koupě nové grafické karty je pro každého fanouška hardwaru malou oslavou. Rozbalíte krabici, vložíte kartu do slotu a těšíte se na plynulou grafiku v nejnovějších hrách. Pro mnohé se však tento radostný okamžik po několika minutách používání změní v naprostou frustraci. Místo toho, abyste se ponořili do zvuků hry, vás přivítá agresivní hluk ventilátorů, který snadno přehluší i vysoce kvalitní sluchátka.
Hlučnost grafických karet není jen otázkou pohodlí, ale také známkou konstrukční chyby, nedostatečného chlazení nebo nešťastného snižování nákladů na komponenty. Podívali jsme se na nejhorší případy, které prošly přísnými testy renomovaných publikací a vešly do historie jako „turbíny“, které byste ve svém počítači nechtěli.
Legendární éra „fénů“: Radeon R9 290X
Kdybychom měli korunovat krále hluku, referenční verze karty AMD Radeon R9 290X by byla horkým kandidátem. Když byla uvedena na trh, odborné publikace naměřily hodnoty přesahující 50 až 55 dBA při plném zatížení, což je úroveň hluku, při které se normální konverzace v místnosti stává nepříjemnou.
Problémem nebyl samotný čip, který byl extrémně výkonný, ale nešťastná konstrukce chladiče typu „blower“. V té době se AMD rozhodlo pro jeden radiální ventilátor, který musel tlačit vzduch přes husté lamely pasivního chladiče. Aby se karta nepřehřívala nad kritickou hranici 95 °C, musel ventilátor pracovat při extrémně vysokých otáčkách. Výsledkem byla hlučnost grafických karet, které se staly terčem vtipů v komunitě a byly přirovnávány k fénu na vlasy. Dodnes tento model slouží jako varování pro všechny výrobce, kteří by chtěli podceňovat odpadní teplo vlajkových produktů.
Když šetříte na nesprávném místě: MSI RX 5700 XT EVOKE
Někdy není hluk způsoben pouze slabým ventilátorem, ale fatální konstrukční vadou, kterou si všimnete až po rozebrání karty. Přesně to se stalo u karty MSI Radeon RX 5700 XT EVOKE, která byla ostře kritizována mimo jiné v analýzách Steva Burka z Gamers Nexus. Tato karta je ukázkovým příkladem toho, jak špatné vnitřní uspořádání může negativně ovlivnit hlučnost grafických karet a zničit jinak slibný produkt:
- Nedostatečný kontakt: Výrobce použil tepelné podložky, které byly pro paměťové moduly příliš malé a nepokrývaly celou jejich plochu.
- Teplotní past: VRAM se přehřála do takové míry, že řídicí logika karty musela zvýšit otáčky ventilátoru na maximum, aby kartu zachránila před poškozením.
- Akustický profil: Výsledkem nebyl jen hluk, ale vysokofrekvenční pískání, které bylo pro lidské ucho mnohem nepříjemnější než hluboké hučení.
Pískání cívky jako moderní strašák
Hluk v moderním smyslu již není jen o mechanickém pohybu ventilátorů. S příchodem extrémně výkonných karet, jako jsou RTX 4090 nebo Radeon RX 7900 XTX, se do popředí dostala problém známý jako Coil Whine. Jedná se o vysokofrekvenční pískání způsobené fyzickými vibracemi cívek v kaskádě napájecího zdroje při velkém proudovém zatížení.
Specializované laboratoře, jako jeIgor’s Lab, podrobně zdokumentovaly, že celková hlučnost grafických karet často souvisí s kvalitou použitých komponent. Můžete mít ve skříni tucet tichých ventilátorů a vodní chlazení, ale pokud výrobce ušetřil pár centů na cívkách, vaše karta bude při vysokém FPS „zpívat“ tak hlasitě, že ji uslyšíte i přes boční panel z tvrzeného skla. Je to paradox moderního marketingu – karta se chlubí „tichým provozem“, ale nezmiňuje fyzické projevy nekvalitní elektroniky.
Vzpomínka na minulost: vysavač s názvem GeForce FX 5800 Ultra
Starší nadšenci si jistě pamatují období, kdy společnost Nvidia představila model GeForce FX 5800 Ultra. Tato karta byla okamžitě přezdívána „Dustbuster“ (ruční vysavač). Byl to jeden z prvních pokusů o masivní chlazení, ale skončil katastrofou. Při zatížení karta vydávala tak výrazný a hlasitý zvuk, že Nvidia musela napravit poškození své image vtipnými videi, ve kterých si sama ze sebe dělala legraci. Pro celé odvětví to však byl důležitý moment. Výrobci si uvědomili, že jeden malý, vysokorychlostní ventilátor a extrémni hlučnost grafických karet nejsou vhodným způsobem chlazení špičkových čipů, a začali experimentovat s většími plochami a pomalejšími ventilátory.
Malé karty s vysokou hlučností: edice ITX
Často se mylně domníváme, že hlučné jsou pouze ty nejvýkonnější „monstra“. Opak je však pravdou. Dnes nejvíce akustického znečištění produkují levnější modely v takzvaných verzích ITX (s jedním ventilátorem). Karty jako ekonomická RTX 3060 nebo RX 6600 v provedení s jedním ventilátorem musí odvádět stejné množství tepla na zlomku plochy ve srovnání s verzemi se třemi ventilátory. Měření na předních testovacích webech ukazují, že tyto karty obvykle dosahují 45 dBA. Malý pasivní chladič a ventilátor otáčející se rychlostí přes 2500 otáček za minutu jsou prostě receptem na hluk, kterému se v malé skříni nelze vyhnout.
Závěr: Ticho jako prémiová funkce
Historie a moderní analýzy ukazují jednu důležitou lekci: vysoká hlučnost grafických karet je téměř vždy výsledkem kompromisů při výrobě. Výrobci rádi zmiňují ve svém marketingu „technologii 0 dB“, ale to znamená pouze to, že karta je tichá, když s ní nic neděláte. Skutečná zkouška přijde po hodině hraní náročného herního titulu. Pokud je pro vás ticho prioritou, nespoléhejte se na marketingové slogany. Hledejte nezávislé recenze, které se zaměřují na akustické profily při zatížení. Nejhlučnější karty v historii nás naučily, že ani nejvyšší snímková frekvence nestojí za to, aby váš herní koutek zněl jako letištní dráha.
Při výběru GPU se nesoustřeďte jen na počet FPS. Sledujte počet ventilátorů, velikost pasivního chladiče a recenze zaměřené na hlučnost v zátěži. Kvalitní chlazení je investice do vašeho herního komfortu.

